pondělí 26. prosince 2016

Téměř po svátcích...




Hezké sváteční ráno!


Je to opravdu už hodně dlouho,
co jsem pro vás zanechala zde na blogu pár řádků,
fotek a kousek sebe...
Každý člověk prochází různými fázemi života
a já jsem se v tuto chvíli dostala na křižovatku
a řeším,
co bude dál.
Prostě občas není vše tak,
jako jsme si na začátku představovali,
jako jsme si přáli, čemu jsme věřili...
Přijdou chvilky přemýšlení, procitnutí,
zvažování co dál.
A pak najednou přijde rozhodnutí,
a někdy ne příliš jednoduché,
a někdy dokonce bolestné.
Přesto nevyhnutelné.


V příštích dnech, týdnech a měsících
to nebude pro nás jednoduché,
ale život takový občas je.
Člověk musí ze svého života opustit lidi,
bez kterých by si dřív svou existenci nedovedl představit.
Ale i to je život....
Člověka ovládají emoce,
jako je vztek, smutek, naštvání, lítost.
A taky víra,
že vše bude dobré.


O to víc srdečněji ode mě přijměte pozvání
a alespoň na chvilku k nám nakoukněte.
Nakoukněte do míst,
kam jsem vás brávala ráda.
Do míst kouzla mého domova.
Do míst,
kde se to kouzlo,
to pravé kouzlo začalo vytrácet.
A člověk prostě musí udělat vše proto,
aby to kouzlo znovu objevil a zachránil.






































Všem, kteří svádíte nějakou bitvu,
přeji hodně sil - fyzických i psychických.
Všem přeji štěstí, zdraví, lásku, harmonii a víru.
Víru v to,
že vše se jednoho dne vyřeší a bude zase dobře!


Vaše Radka

neděle 18. září 2016

Dvě strany podzimu...





Hezké nedělní odpoledne!






Každý máme vnímání jednotlivých ročních období jinak -
sto lidí - sto chutí a sto názorů....
Já už jsem se na svém blogu několikrát zmínila o tom,
že právě podzim nepatří k mým favoritům.
Ale abych byla spravedlivá,
ne vše je na podzimu odpudivé, otravné a na nic.
A tak jsem se snažila zamyslet nad tím,
co mě na podzimu vlastně štve a co mám naopak ráda,
kvůli čemu beru podzim na milost.
A protože je určitě lepší,
když zakončím článek pozitivně,
začneme tím,
co na podzimu nemám ráda.






1. Nachlazení...


V tuhle chvíli je aktuální a to je "podzimní" počasí teprve druhý den.
Včera jsem celé odpoledne musela ležet,
protože se o mě pokouší nějaký moribundus.
Oči a nos mě pálí,
v krku škrábe,
z nosu teče
a posmrkala jsem už hromady kapesníků.
Je na čase poohlédnout se po něčem,
co posílí imunitu.
Dětem už jsem začala dávat sirup s echinaceou.






2. Mlha...




Vím, možná to vypadá tajemně a mysticky,
když se probudíte do šedivého rána
a při pohledu z okna uvidíte,
jak se mlha převaluje po všem v jejím nejbližším i vzdáleném okolí
a znemožňuje tak viditelnost na minimum.
Jenže bohužel pro nás přináší mlha dosti často procitnutí s hýkavým zvukem.
Toto hýkání naznačuje,
že laryngitida je na dohled.
Sice je to rok od roku lepší,
jak děti rostou,
ale zatím jsme se jí úplně nezbavily.



3. Déšť...


Mám ráda jarní deštík,
který pomáhá přírodě se po zimě vzchopit a růst.
Mám ráda letní déšť,
který přinese vláhu pro vyprahlou zemi
a příroda se díky němu opět vzpamatuje.
Ale vytrvalé podzimní deště?
Ne děkuji.
Jsem typ člověka,
jehož náladu počasí ovlivňuje
a jistě tedy už ani nemusím psát,
jaké následky na mě má sychravé počasí.
Nehledě na to,
že fakt nemám ráda chůzi s deštníkem nad hlavou
a už vůbec nemluvím o tom,
když do toho ještě začne pěkně foukat vítr
a deštník se vám nad hlavou několikrát otočí sem a tam,
takže vlastně vypadáte tak,
jako byste žádný deštník vůbec neměla.



4. Málo slunečního svitu...


Když pominu to,
že sluneční svit nám dodává vitamín D
a že mi dodává energii,
tudíž v podzimním a zimním obdobím s tímhle přirozeným přísunem jaksi nemůžeme počítat,
málo sluníčka už mě štve i kvůli tomu,
že nafotit slušné fotky za šera a bez sluníčka je téměř nemožné.
Nebo mi to minimálně zkomplikuje život,
že to nejde tak hladce,
jako když sluníčko své paprsky pouští k nám k zemi.
Prostě přichází období,
kdy doma neudělám jen cvak cvak a je nafoceno.
Focení budu muset věnovat mnohem více času,
než když sluníčko svítí...



5. Košile, svetr, kabát, šála....


Jo, tak tohle taky nemám vůbec ráda.
Není nad to, když na sebe hodíte jednu vrstvu oblečení
a může se jít.
Jednak oblékání v tohle období zabere víc času
(kde že je timemanagement)
a pak prostě to není tak pohodlné.
Alespoň pro mě ne a když vidím naše děti,
pravděpodobně nás takových bude víc...



A protože už negativ bylo dost,
je na čase sepsat to,
co na podzimu naopak mám ráda,
co se mi líbí
a co mi dokáže v tak nevlídnou dobu zlepšit náladu.



1. Podzimní plody...


...a to všeho druhu.
Ať už se jedná o sladká jablíčka, hrušky, švestky, dýně
a nebo třeba žaludy, kaštany, šípky...
Pravidelně každý rok chodíme s dětma na procházky
a vždy se zastavíme v aleji,
kde sbíráme lesklé hnědé kuličky -
kaštánky.
Vždy si nechám v kapse bundy nebo kabátu jeden nebo dva kousky,
které v kapse po cestě do práce převaluji v dlani a
jako by do mě rázem proudilo teplo a nebudu lhát,
že mi to dokáže na tváři vykouzlit i potutelný úsměv.



2. Svíčky, svícny a spol. ...


Pravděpodobně je to asi údělem každé ženy -
to že milujeme svíčky, svícny a spol.
A podzim je pro tenhle druh svícení jako stvořený.
Šero je brzy a tak nám nebrání nic tomu,
zpříjemnit si domácí atmosféru libovolným množstvím zapálených svíček,
svícnů, lampiček nebo luceren.
Plápolání plamínků svíček přináší do našich domovů
 tu pravou domáckou a mírumilovnou atmosféru.
Máte už na nadcházející období nakoupenou dostatečnou zásobu svíček?
A jaké máte své oblíbené,
bez kterých nedáte ani ránu?


PS: Můj manžel se mnou tuhle zálibu nesdílí.
Jakmile vytáhnu nohy z místnosti,
hned svíčky zhasíná,
abychom prý nevyhořeli.
Nebyl by to prý první případ :-)



3.  Zachumlaná s šálkem čaje...


Sice si tuhle kratochvíli ve všední dny až tolik neužiju,
protože než uděláme úkoly, nákup, večeře, svačiny na druhý den,
nahnat děti do vany, přečíst pohádku a je večer
a pak hurá do postele,
o víkendu si tohle ráda vychutnám.
Zachumlám se na křeslo pod teplou deku či pléd s hezkou knížkou,
připravím si šálek teplého čaje
a oddávám se chvilkám odpočinku v teple domova.
A ano,
svíčky všude kolem mě.
Dokud mi je někdo nezhasne :-)



4. Všechny barvy podzimu...


Tak tohle se musí přírodě nechat.
Co se týká barev,
je podzim nejkrásnějším obdobím v roce.
Lesy a příroda hrají barvami od žluté, přes oranžovou až k temně rudé.
Sice je to přechodné období,
než zbarvené listí opadá,
ale o to víc si tohle období užívám.
Jako první se u nás začíná zbarvovat listí na keřích na stráni nad naším domem
a myslím,
že už to tak dlouho trvat nebude...



Když jsem si tak tady přemýšlela a psala,
musím nakonec říct,
že ono zase tak zlé s tím podzimem nebude.
Vím,
že je tenhle článek zase z těch,
který je dlouhý,
ale o to víc děkuji všem,
kteří se pročetli až sem
a budu moc ráda,
když mi napíšete,
jak to máte s podzimem vy.


PS: Můžete mi hodit tip na nějaké super svíčky, ať má manžel co sfoukávat :-)



Vaše Radka
















PS: Tentokrát lenoším,
takže fotky už vám budou možná něco říkat -
jsou použity z předchozích let...





sobota 17. září 2016

Mrkvová polévka se zázvorem




Krásnou sobotu!


Od včera se nám pěkně ochladilo
a zase to vypadá na podzim.
S podzimem mám spojenou oranžovou barvu.
A krom dýňové polévky si můžeme připravit polévku mrkvovou,
která je na první pohled úplně stejná....


Suroviny:

8 mrkví, 2 středně velké brambory, 1 cibule, olivový olej, sůl, pepř, lžička čerstvého jemně nastrouhaného zázvoru, slunečnicová semínka, smetana ke šlehání




Cibuli oloupeme a nasekáme najemno.
Mrkev omyjeme, oškrábeme a nakrájíme na kolečka.
Brambory oloupeme a nakrájíme na osminy.
Zázvor oloupeme a nastrouháme najemno.
V hrnci rozpálíme 2 polévkové lžíce olivového oleje,
vhodíme nasekanou cibuli a orestujeme.
Poté přidáme mrkev a restujeme do zlata.
Poté zalijeme vodou,
osolíme, opepříme a vaříme do měkka.
Ponorným mixerem poté zeleninu umixujeme v hladký krém,
přidáme zázvor a smetanu, dochutíme
 a ještě krátce prohřejeme.













Užívejte si klidný víkend!


Vaše Radka


sobota 10. září 2016

Dýňové řezy s vlašskými ořechy




Krásnou sobotu!



Už nějakou dobu mám doma od mamky dýně hokaido.
Polévku jsme měli již několikrát,
slaný koláč s dýní a se sýrem s modrou plísní už jsem zkoušela,
ale co jsem ještě nezkoušela,
je dýně na sladko.
A co by to bylo za víkend bez pečeného.
Proto právě teď přišel ten okamžik,
použít dýni na nějaký sladký dezert.
A když se dají cukety nastrouhat do těsta na moučníky,
proč zrovna tak nepoužít i dýni...



Suroviny:


4 vajíčka, 200 g třtinového cukru, 400 g polohrubé mouky,
2 lžičky prášku do pečiva,
2 lžičky jedlé sody, 2 lžičky perníkového koření, 
200 g nasekaných vlašských ořechů,
200 g nahrubo nastrouhané dýně hokaido, 150 ml mléka,
máslo a hrubá mouka na vymazání a vysypání plechu,
další zhruba hrst ořechů na posypání

Na polevu:

100 g ztuženého tuku, 100 g kvalitní čokolády s vysokým obsahem kakaa,
3 vrchovaté lžíce kakaa holandského typu 


Třtinový cukr si nejprve vyšleháme s celými vajíčky.
Poté přidáme sypké suroviny -
mouku, sodu, prášek do pečiva a koření a dobře promícháme.
Dýni si rozkrojíme,
zbavíme semen a oloupeme.
Nahrubo nastrouháme a společně s nasekanými ořechy přidáme k těstu,
nalijeme mléko a
znovu opatrně promícháme.
Těsto nalijeme na máslem vymazaný a moukou vysypaný plech
a pečeme v předem vyhřáté troubě na 180 stupňů cca 30 minut.
V průběhu pečení kontrolujeme špejlí,
zda je už buchta upečená -
na špejli se nesmí těsto přichytávat
a špejle musí zůstat "suchá".
Buchtu necháme vychladnout.


Mezitím si připravíme polevu.
Čokoládovou polevu jsem připravovala ve vodní lázni. 
V misce rozpustíme ztužený tuk společně s čokoládou,
 po rozpuštění přidáme kakao a důkladně vymícháme, 
aby se netvořily hrudky 
a poleva byla krásně hladká.
 Necháme polevu malinko zhoustnout 
a potom nacákáme na vychladlou buchtu
a posypeme nalámanými ořechy.
















Máte i vy svůj oblíbený recept, ve kterém se používá dýně?
Budu ráda,
když mi třeba napíšete jaký,
ráda se nechám inspirovat.


Krásný zbytek dne!


Vaše Radka

pondělí 5. září 2016

Domácí housky




Krásné pondělí!


Také u Vás prší a tolik se ochladilo?
Nebe svými padesáti odstíny šedi ukazuje podzimní oblohu.
Sem tam bojuje sluníčko mezi mraky o své místo na zemi,
ale dnes mraky na plné čáře vítězí.
Zřejmě nám musí dát počasí na srozuměnou,
že podzim se přeci jen nezadržitelně blíží.


Děti jsou tuto chvíli ve škole,
jdu si je vyzvednout až na půl druhou.
Je to nezvyk být v týdnu takhle doma sama.
Připomíná mi to časy,
kdy jsem byla ještě mámou na plný úvazek
a mámou v domácnosti.
A abych tu jen tak neseděla,
rozhodla jsem se upéct rodině domácí housky.

Suroviny:


0,5 kg hladké mouky, 1 a půl lžičky sušeného droždí, 300 ml mléka, 1 lžička cukru, 2 lžíce rozpuštěného másla, 1 žloutek, hrubozrnná sůl, mák, vajíčko na pomazání



Nejprve si připravíme kvásek.
Mléko ohřejeme.
Část mléka oddělíme, do vlažného přidáme sušené droždí,
lžičku cukru,
promícháme a necháme na teplém místě vzejít kvásek.


Mezitím si do mísy, případně robota,
připravíme mouku, zbytek mléka, rozpuštěné máslo, žloutek a sůl
a poté přidáme i kvásek.
Důkladně zpracujeme v hladké těsto,
posypeme troškou mouky
a necháme pod čistou utěrkou vykynout.


Těsto si rozdělíme na 10 stejných kousků,
každý si ještě rozdělíme na 3,
ze kterých si uválíme prameny
a spleteme houstičky.
Housky položíme na plech,
přikryjeme utěrkou
a necháme ještě další půlhodinku nakynout.


Houstičky poté namažeme rozšlehaným vajíčkem,
posypeme solí a mákem
a pečeme zhruba 20 minut v předem vyhřáté troubě na 180 stupňů.
































Houstičkám nešlo odolat,
takže hned po nafocení jsem jednu ještě vlažnou snědla.
Doufám, že mě nechytne žlučník :-)


Krásné pondělí a úspěšný pracovní týden!


Vaše Radka



sobota 3. září 2016

Krémová květáková polévka s tymiánovo-česnekovými krutony




Hezkou sobotu!


Ještě když jsme šli do obchodu,
nevěděla jsem,
co si dnes uvaříme za polévku.
Prostě jsem byla bez nápadu.
Takže jsem plánovala,
že se půjdeme podívat na zeleninu
a že mě třeba něco napadne.
Vystavené měli různé dýně,
ale jelikož jsme dýňovou měli nedávno
a navíc mám doma dýně od mamky,
nebylo to to pravé ořechové.
Pak jsem ale přišla ke květáku a bylo rozhodnuto.
Dnes bude květáková polévka s tymiánovo-česnekovými krutony krutony...


Suroviny:


cibule, 7 stroužků česneku, olivový olej, 1 menší hlavička květáku, mléko, sůl a hrubozrnná sůl, pepř, několik snítek tymiánu, 2 celozrnné kaiserky



V hrnci rozpálíme 1 lžíci olivového oleje
a vhodíme nadrobno nasekanou cibuli a chvilku orestujeme.
Poté přihodíme 3 nasekané stroužky česneku
a omytý a na růžičky rozebraný květák
a ještě chvilku restujeme.
V odměrce si smícháme 0,5 l vody a 0,5 l mléka
a zalijeme orestovaný květák,
osolíme, přidáme 2-3 snítky tymiánu a necháme vařit do změknutí.
Mezitím si rozpálíme troubu,
plech vyložíme pečícím papírem,
kaiserky nakrájíme na plátky a poklademe na plech.
Pokapeme olivovým olejem, nasekáme zbytek česneku
a poklademe na kaiserky,
přidáme pár snítek tymiánu a hrubozrnnou sůl
a pečeme v troubě.
Jakmile máme květák měkký,
ponorným mixerem ušleháme v hladký krém.
Na talíři zdobíme krutony, pár kapkami olivového oleje
a čerstvě mletým pepřem.



























Hezkou odpočinkovou sobotu!


Vaše Radka





pátek 2. září 2016

Sedací vak alá fotbalový míč







Krásné odpoledne!


Když máte šanci odpočívat,
lenošíte rádi?
I když máme v posledních dnech ukázkové léto,
podzim se nezadržitelně blíží.
Přijdou plískanice,
chladno,
vlezlo.
A potom si moc ráda někam zalezu do tepla,
zapálím svíčky,
uvařím si hrnek čaje
a do ruky vezmu třeba nějakou knížku,
ke které se přes rok  ne a ne dostat.
Podmínkou ale je,
mít si kam zalézt.



Vždycky jsem obdivovala sedací vaky a
válecí polštáře.
Člověk si v takovém polštáři připadá jako v hnízdečku,
může se schoulit jak se mu zamane
a polštář se mu přizpůsobí přesně tak,
jak potřebuje.
Bohužel jsme si ale takového luxusu u nás doma zatím nedopřáli.
V těchto dnech jsme si ale mohli díky obchodu
vyzkoušet to,
co se nám z jejich nabídky líbilo.
A protože budou děti krom školy potřebovat i odpočívat,
rozhodli jsme se pro vak ve tvaru fotbalového míče.



Když veliký balík dorazil,
byla jsem nedočkavá jak malá holka
a netrpělivě jsem rozdělávala folii,
ve které byl míč zabalen.
Už při prvním pohledu na míč jsem byla nadšená -
vypadal ještě lépe než na ilustrační fotografii. 
Sedací vak je z kvalitní ekokůže
a díky náplni se míč přizpůsobí každému vašemu pohybu.
Jen máme teď doma jeden zásadní problém.
Dohadujeme se,
kdo v něm bude sedět :-)













































Další sortiment tohoto obchodu si můžete prohlídnout zde
Užijte si krásný zbytek dne
a já budu doufat,
že se na mě s míčem také dostane :-)



Vaše Radka